
Mainská mývalí kočka je jedním z nejstarších amerických koček. Mainská mývalí kočka byla pravděpodobně vyšlechtěna křížením amerických koček a Maine s dlouhosrstými kočkami z Evropy (Norská lesní kočka) které sem přiváželi námořníci ze severu Evropy.
Poprvé byly mainské mývalí plemeno zaregistrováno v r.1861Název mývalí kočka pochází od skutečnosti, že tyto kočky mají dlouhý chundelatý ocas připomínající mývala.
Mainská mývalí kočka je veliké plemeno dosahující hmotnosti až 16 kg s polodlouhou srstí. Dospíva až po třetím roce života.
Charakter a temperament
Hlas těchto koček je překvapivě tichý a jemný v porovnání s jejich mohutností. Jsou to kočky spíše klidné.Mají však velmi výraznou společenskou povahu a nerady zůstávají samotné.
Tyto kočky mají velice rády vodu. Někdy si tak hodně navyknou pít jen tekoucí vodu z kohoutku, že se pak špatně přeučují na misku. Nemají často ani strach vám vlést do napuštěné vany.
Zvláštnosti
Existuje ještě jedna zvláštnost tohoto plemene, a to líbezné tiché mňoukání, které Mein-kun stále vydává. Spát ho najdete na těch nejnevhodnějších místech.
Mainská mývalí kočka miluje spaní na těch nejneobvyklejších místech.
Je pokládána za největší kočku.Srst je hustá, hedvábná na omak, lesklá, na přední části těla je kratší, na břichu a zadních končetinách delší. Její zbarvení je různé. V barvě srsti se dovolují všechny kresby a odstíny, kromě siamského, čokoládového, liliového a habešského.
Petra Šmidáková